Sobi

Ahoj všichni!

Dnešní článek je tak trochu zamyšlení se nad věcmi, které mi v životě vadí. Nad tím, co nemám ráda a nedělám. I když už jsem něco málo psala v prvním článku o Sobi, mám pocit, že pro zamyšlení potřebuji další prostor…

Nekupuji kosmetiku v drogerii. Občas se mi stane, že tam najdu něco vhodného, ale nejsem ten „masový“ nákupčí Essence, Catrice aj. Osobně nemám proti těmto značkám nějaké výhrady, ale nepotřebuji je. Vetšinou, když jsem něco měla, nejen, že mi to úplně nesedělo, ale nakonec jsem produkty stejně nepoužívala. Nepochopím, proč bych si měla dělat doma zásoby něčeho jen proto, že je to levné. K čemu? A proto jsem tam přestala kupovat i laky na nehty, protože jsem doma měla velmi slušnou sbírku a stejně jsem střídala jen ty top. Občas vyzkouším make-up, většinou od značky Rimmel. Mám ráda i jejich rtěnky, ale jinak je zásoba kosmetiky z drogerie skoro nulová.

Nenakupuji u Vietnamců. Samozřejmě je to každého věc, ale můj názor je takový, že člověk najde levné (mnohdy i levnější kousky) ve slevách třeba v C&A a nebo HM. A co nechápu vůbec? Že si u nich někdo může koupit kosmetiku?? To jako vážně? Nechci raději vědět, co to dokáže udělat s pletí…

Nekupuji a nemám ráda fejky. Obecně platí, že buď na danou věc peníze mám a tak si ji koupím a nebo na danou věc peníze nemám a tak si ji nekoupím. Jak jednoduché. Je tolik věcí, po kterých lidé touží a prostě je nemají.

Nemám ráda Pandoru. Neoslovila mě a nelíbí se mi. Když už bych si měla svůj náramek poskládat, tak by to byl náramek od Trollbeads. Historie značky je rozhodně zajímavější a je na trhu o nějaký ten rok dýl… Ale když už investovat do šperku, najdou se zajímavější kousky.

Neplním si lednici kilogramy masa. K čemu? Na co mám zrovna chuť, to si koupím. Nechápu přeplněné vozíky v supermarketu a nakupování hromady jídla v akci. Netvrdím, že jsem si nikdy nic v akci nekoupila, většinou to byla náhoda 🙂 letáky nesleduji. Ale prostě nechápu a nemám ráda tyhle masy. Jsem pro prodej českých výrobků a hlavně pro prodej českého masa – ano, jsem masožravec a nechci na tom nic měnit. Jen chci a byla bych ráda, kdyby se u nás všude prodávalo jen kvalitní maso, nejlépe z farmy. Ano, je dražší, ale k čemu potřebujete nakupovat do zásoby (když se něco stane, stejně bude nepoužitelné…) Chápu, že každá rodina je jinak finančně zajištěná a už slyším, že mně se to kecá, když jsem sama. Ale o tom to není. Zamyslete se! Když jsem byla malá (ano, byla jiná doma, jiné platy, jiné zásoby v obchodech) tak si nepamatuji, že bychom jedli denně maso a ještě ke všemu takové „hromady“ a to jsme měli celkem hodně peněz. Lidé neustále fňukají, že nemají peníze, ale když jdu na nákup, tak každý třetí nákupčí před sebou tlačí plný košík jídla. Samozřejmě, každý máme jiné priority, ale chtělo by to se trochu zamyslet. Potom většina nadává, že to stojí „za prd“, ale tímto to podporují. Hlavně levně a hromadu. Ne, děkuji!

S největší pravděpodobností nepodléhám „módě“ v jídle. Obloukem mě obešla ovesná kaše a teď mě stejným obloukem obchází chlorella a ječmen. Netvrdím, že je to správně a nebo špatně. Ale znám moc dobře své tělo a vím, že pokud je ječmen potravina ochlazující, asi by nebylo správné pro mé tělo, abych ji konzumovala zrovna v zimě. Účinek by byl spíše opačný. Navíc se mi děsně příčí ta barva. Ale jsem člověk tolerantní a když to někomu chutná a je přesvědčený, že je to to pravé, tak proč ne! Když si chci očistit organismus, užívám hlívu ústřičnou.

K tomu taky patří, že nemám ráda „dietáře“. Myslím takové ty, kteří neustále zkouší a vymýšlí různé diety. Je jasné, že každý máme od přírody jinou postavu, někdo má štěstí a může sníst půlku čuníka a nepřibere ani kg. Někdo to má zase tak, že se podívá na sladké a má 3 kg nahoru. Není to fér, ale je to tak. Neznamená to, že bychom měli držet „diety“ ale upravit si jídelníček. Diety jsou pro nemocné lidi, pamatujte na to. Sama jsem byla hodně nemocná a vím, o čem píšu. Ano, nejsem lékař, ale užila jsem si svoje. Navíc to kolem sebe vidím…

Nemám ráda slevy! Jak se všichni vyrojí jak včely z úlů a neví co by dřív. Ale to neznamená, že jsem ve slevách nikdy nic nekoupila. Právě naopak! Ale vybírám si. A samozřejmě se soustředím jen na to, co pravdu chci a ne na to, že je to hodně levné, tak proč to nekoupit? Takové věci nekupuji. Nikdy jsem si nekoupila nic menšího s tím, že se do toho musím za nějaký ten měsíc nasoukat. To je trochu na hlavu, ne? 🙂 Přece se nebudu trápit kvůli kousku látky.

Vadí mi, že je v ČR drahá kosmetika (a nejen ta!), ale i přesto ji kupuji. Je to taková moje vášeň! Ale neberu vše a většinou nenakupuji za plnou cenu. Vše, co mám doma, používám. A co ne, snažím se poslat dál.

Vadí mi neprofesionální přístup konzultantek na prodejnách. Nejen jejich chování, ale také neznalost sortimentu a neochota znát nové věci. Je to snad práce jako každá jiná?! Já nevím, ale kdybych v práci neuměla to, co dělám, byla bych ještě na svém místě? Většina z vás asi také ne.

Vadí mi, když chodí holky/ženy/maminky s orýpaným lakem na nehtech. Takové to, že mají už jen na každém prstu pozůstatek něčeho, co dříve byl lak! Tohle je snad horší, než když si někdo kouše nehty.

Vadí mi, když matky na mateřské tvrdí – i v těhotenství!, že na sebe nemají čas a proto chodí ven jen ve vytahaných teplácích s mastnými vlasy. A neříkejte, že nikoho takového ve svém okolí neznáte.

Nesnáším kouř z cigaret a nemám ráda zakouřené prostředí. Jako malá jsem takhle vyrůstala a díky tomu mám astma. A šíleně mi vadí ten smrad z cigaret! Jsem pro, aby kouření zakázali v každé restauraci a kavárně. Tady nejsem tolerantní, to přiznávám bez mučení.

Vadí mi, že je stále někde hluboko v lidech, že každá žena musí mít děti. A když je nemá, tak je divná! Chápu, že matky to vidí jinak, ale lidé by měli chápat, že tohle je věc každé ženy a pokud se rozhodne, ať je její důvod jakýkoliv, tak je to jen a jen její rozhodnutí a nikomu do toho nic není. Protože ona je natolik chápavá a neptá se matek, proč děti mají.

S tím ale souvisí také to, když ženy až moc nahlas vykřikují, že děti nechtějí, protože je nemají rády, že slintají a jsou škaredé. Myslím si, že i tohle není úplně vhodné a dost často je to určitá póza. Když se vám nelíbí dospělý člověk, vetšinou to také všude nevykřikujete. Jsou určité hranice…Tohle je hodně složité téma a sama jsem si vyslechla už dost, tak jsem se naučila buď neposlouchat a nebo říkat větu: „že to nejde…“ důvod si může každý domyslet. A že mají lidé hodně bujnou fantazii 🙂

Ale stejně tak mi vadí, že je spousta párů, kteří nad mateřstvím nepřemýšlejí a prostě děti mají, protože se to musí a očekává.

Nemám ráda zlé lidi! A jak jsem psala v prvním článku o Sobi, nemám ráda závistivce. Závist je šílená vlastnost. Zažila jsem si, díky ní, hodně. A vidím to denně v práci. Někdy je to smutné, někdy je to k smíchu a někdy dokonce i k pláči. Jen nevím jestli se mi chce plakat smíchy a nebo zoufalstvím.

Vadí mi lidé, kteří se pro vlastní dobro šplhají „přes mrtvoly“. Je jim všechno jedno. Hlavně, že oni se teď mají dobře a jsou se sebou spokojení. Nedokážu to pochopit a ani nechci.

Stejně tak nemám ráda lidi, kteří se neustále pletou do života druhých. Řeší vaše starosti a problémy.

Stejně tak ty, kteří nechápou, že bolest je individuální a každý člověk se s ní vypořádává po svém. Někdo teskní v klidu doma, někdo musí mezi lidi. Když je problém pro někoho malicherný, pro druhého může znamenat skoro konec světa. Chce to v sobě najít toleranci. Najednou uvidíte i jiné věci než jen sami sebe.

Nemám ráda, když mě někdo nutí do věcí, které nechci dělat. Zaseknu se a je problém. Pokud sama nechci, danou věc neudělám. A můžete mi slíbit co chcete 🙂

Nemám ráda, když mi někdo sahá na obličej. I třeba proto, že mě chce pohladit. Prostě mi to vadí.

Zubní pasta se tlačí od konce! Kdo to dělá jinak, tak je to špatně 🙂 tohle mi vážně vadí. Stejně tak u krémů na ruce a všech věcí v tubě. Jak to máte vy?

Věci mají své místo! Takže, když se na něco dívám – třeba v obchodě, vrátím to tam, kde zboží původně bylo. A správně! Nemám ráda poházené oblečení po prodejně.

Nemám ráda, když stojím ve frontě u pokladny a důchodce nebo nějaká nervózní postarší paní, mi neustále najíždí na paty vozíkem! Zabila bych.

Nemám ráda vatu. Když na ni musím sáhnout a nebo, pomooooc, kousek utrhnout. Vždy z toho mám neskutečně špatný pocit a mráz po celém těle. Fuj!

Nemám ráda, když se vrátím po dovolené do práce a mám zaskládanou klávesnici papíry! Nechápu to, ale kolegové jsou zřejmě toho názoru, že je to jediné viditelné místo na stole, i přesto, že si stůl před dovolenou uklidím. Vlastně to tak mám, i když jsem pryč jeden den. Pokaždé se rozčílím, i přesto, že vím, že to tak stejně bude…

Nemám ráda klasické české omáčky, kromě houbové. Ne proto, že chci mít štíhlou linii, ale nikdy mi nechutnaly.

Nemám ráda jehněčí maso a vnitřnosti.

Myslím, že raději stačí 🙂 původně jsem jídlo nechtěla vůbec zmiňovat. Chybička se vloudila. Určitě jsou další věci, které nemám ráda, ale když jsem si na ne nevzpomněla, zřejmě mě tolik netrápí. Jak jinak!

Budu ráda, když mi napíšete, co nejvíce „vytáčí“ vás. Zda jsou to pohozené ponožky pod postelí nebo neslušně se vyjadřující mladé dívky. Každý máme to svoje a já jsem občas zvědavá, tak budu ráda, když se také něco dozvím.

Mějte hezký den, Sobi.

P.S. Příští pokračování bude veselé a dáme si „co se mi líbí a co mám ráda“.