Sobi

Ahoj všichni!

Často se mě ptáte, co máme doma za kocoura a nebo prostě jen obdivujete jeho fotky. Ano, on umí být modelka když se mu chce 🙂

Jmenuje se Alex Madame de Lisa, narodil se 30.5.2007 v Kralupech nad Vltavou a od 3. měsíců bydlí u nás doma. Teda správně je to tak, že my bydlíme s ním. Alex je Sibiřská kočka, teda on je kocour, který si hraje na modelku, takže místo 8,5 kg, které měl jeho otec, má jen 6kg (když se zadaří). Alexův otec je přímo import ze Sibiře, kde mají Sibiřské kočky (jak už sám název plemene napovídá) svůj původ. Přesněji pochází z Ruska a Ukrajiny, kde vznilky křížením domácích koček a koček dovezených z blízké a Východní Asie. FIFe uznala plemeno v roce 1992.

Něco málo faktu: Plemeno se vyvinulo v drsných přírodních podmínkách a je velmi otužilé – jasně, když začne topná sezona, nejoblíbenější místo je na topení 🙂 a když je ráno mráz, tak to se na balkonek nepůjde. Neneneeee.

Je to klidné, přítulné plemeno s příjemnou povahou – zde to sedí přesně. Někdy mám pocit, že na tu svoji „klidnost“ snad musí umřít.

Jsou mazlivé – hlavně ráno, když se spěchá do práce, hravé – no..doba, kdy aportoval myšičky a kuličky pominula, teď se mu musí hodně chtít, aby něco donesl zpět.

Dobře se snáší s jinýmí kočkami – to pozor, měli jsme ho ještě s jeho černým bráchou a děsně se nenáviděli. Až tak, že černý brácha putoval ke kamarádce – i jinými zvířaty – nemůžu potvrdit a ani vyvrátit. Roky je jedináček a myslím, že by těžko snášel další zvíře. Jo a na sousedovic psa vrčíííí!!

Toto plemeno se na rozdíl od ostatních koček velmi fixuje na své lidské pány – tatánek jak sviňa. Chudák Raďa nemá žádnou volnou chvíli, pokud se teda spolu neválejí, to je klid 🙂 Svou rodinu bezpodmínečně miluje – můžu potvrdit. Každý den nás vítá, když přijdeme z práce. Mňouká tak, že to jde slyšet na celý barák. Nemá rád, když odcházíme z domu. A to jsou prý kočky samotářky.

Jsou nenáročné na údržbu srsti – pravda, nemusí se koupat a on se nechce ani česat. A už tak funguje sedm let bez problémů. Je to hrdé, důstojné a přírodně krásné plemeno a pro jejich odolnost k nemocem velmi oblíbené – jo jo, když chce, tak ukazuje jaký je to Pan kocour.

Díky svému divokému původu je vynalézavá a poměrně samostatná – když byl malý, byl problém ho najít v našem 2+kk. Dodnes nevím jak to dělal. 

Na rozdíl od ostatních koček se nebojí vody, dokonce ji vyhledávají – hahaaa, tady se asi stala výrobní chyba. Ano, někdy je zvědavý a jde se dívat kam mizí voda z vany. Parkrát už se stalo, že si do vany vlezl, po kotníky. A je to celkem sranda. Kdyby se mi to tak povedlo natočit… Jinak Sibiřky mají srst, která odpuzuje vodu a je samočistící. Takže opravdu nekoupat. Chlapec ví 🙂

Jeho neoblíbenější činnost je válení se po někom z nás. Vyžaduje si svoji pozornost neustále a když si lehnete, okamžitě naběhne a zapne motor. Je to až neskutečné jak hlasitě vrní! Někdy je vážně otravný, ale když je člověku smutno nebo je nemocný, je nejlepší terapeut.

Takže přidám ještě nějakou fotku a jdu si s ním lehnout.

No, že je kouzelný?

Prý už stačí 🙂

Hezký den, Sobi