Ahoj všichni!
Dnes jsem se snažila přijít na to, kdy jsem se vlastně zamilovala do očních stínů. Nemluvím o tom, kdy jsem je tak trochu začala sbírat 🙂 ale kdy jsem zatoužila mít doma něco víc než jen řasenku.
Tahle láska se zrodila někdy mezi dvacátým rokem mého života a čím jsem starší, tím je silnější. Stíny se staly součástí mé každodenní rituny a už jen výjimečně si dokážu představit, že by bylo mé líčení bez nich. Takže když jsem těsně před Vánoci dostala balíček od Clinique, málem jsem si sedla radostí na zadek (jak se říká) 🙂 Očička mi svítila, byla jsem jako malé dítě, když pod stromečkem najde vytouženou hračku. No a potom že Ježíšek neexistuje…
Takhle tmavou moc často nenosím. Když jsem byla mladší, neměla jsem skoro žádné rtěnky a dávala přednost právě výrazným a tmavým očím. Teď raději zvolím červenou rtěnku.
